|  
        Letos hejtmani hezky vymysleli, že se nebudeme ustřeďovat 
          někde venku u ohně, ale celou noc hezky v teple u kamen na Luční boudě. 
          Jenže nějaký Soptík si rozdělal ohýnek na Luční o čtrnáct dní dřív a 
          bylo po velkolepých plánech. Mnohé účastníky jsem tak viděla se zalepenýma 
          očima jen na Černém Mostě v pátek půl sedmé (kdo vymyslel odjezd v noci?) 
          nebo až na fotkách na webu. Po veškerém konspiračním utajování vystoupilo 
          Béčko přeci jen v Krkonoších a Spanilá jízda okolo Harrachova mohla 
          začít. Že nám na Voseckou dopravili piáno, aby nám celé odpoledne mohl 
          preludovat samotný Chopin, (nebo to byl jen jeho kůň?), jsme považovali 
          za bonus patřičně promítnutý do ceny piva, ale že nám v polovybydleném 
          Lesním zátiší zajistil číšník z Addamsovy rodiny basu a přesto pivo 
          stálo pouhých 25 K, považuji za malý zázrak. Celou sobotu jsme se ustřeďovali 
          - na Dvoračkách, Labské, ale teprve na Martinovce jsme si mohli sednout 
          Céčku na klín, jen Karel byl zase koni. Naštěstí trasa A a D se dostavila 
          jinam a v jiný čas, a tak jsme neseděli ve čtyřech vrstvách. Když dohrála 
          trasová hudba, zatrsal nám i reinkarnovaný Miki Volek. Ale to už byl 
          čas na hrdinské činy. Vzdor mlze a varování céčkových horalů se Béčko 
          vydalo na Voseckou přes Vysoké kolo. A přežilo nejen hřeben, ale i sjezd 
          po prodlouženém pobytu na Vosecké. Jen zábava se na vejminku v Zátiší, 
          kam jsme byli odsunuti hlučným šramlem, rozbíhala velice pomalu. Ale 
          když našeho hejtmana zmohlo šampaňské a jeho šest žen, nastoupila rodina 
          Režných a za svou úžasnou produkci dostala od konkurenční kapely dokonce 
          zlatou medaili.Nedělní slunečné ráno se ještě více prozářilo posledními zásobami Bohemek, 
          a tak jsme mohli vesele, jen vesele vystoupat do nyní již povolených 
          Dvoraček. Zatímco jízda na Vysokém kole se dá směle zařadit k hrdinským 
          činům, nejsem si jistá, zda volba cesty do Jablonečku přes Rezek není 
          spíš dána pouhou neschopností číst v mapě. Ale nevadí, nevadí, aspoň 
          jsme získali dvě hodinky na vylepšení už tak skvělé nálady konzumací 
          panáčků a piva. A ostatně nebudu popuzovat naše hejtmany, příště chci 
          jet na Spanilku rozhodně zase!
 Za Béčko Zuzana Vlachová 14
 |