Příloha poradníku 12/2005:

Vážení a milí,
Listopad jsem trávil v úvahách a hledáním vhodného sálu pro proponovanou diskotéku… A snad je rozhod-nuto, s tím, že vše doladíme na pondělní schůzi. Proto presentuji podrobnější představy s tím, že rád uvítám nápady, fotografie a spolupracovníky…

To o čem uvažuji (a dostalo se mi podpory) nemá být a nebude tancovačka, ale „Diskotéka spíše pro starší než pro pokročilé“. Vlastně by mělo jít o trochu komponovaný večer reminiscence mladých let, která je nám (potenciálním) čilým důchodcům vlastní. Takže z větší část muzika (a tanec) padesátých a šedesátých (při kterých jsme svačívali polský salám s kofolou v bufáči podolské koleje a chystali se na rajd či Stezku). K tomu nějaký host a pár vsuvek pro oddech a zpestření (trochu v představách, trochu překvapení). A také se nebudeme nutit do nějakého stylu – jen s připomenutím, že pokud jsme v tom mládí vypravili na „čaje“ pak jsme si brávali sako a kravatu… Ale ta nemusí být „dobová“ – opravdu jde o tu reminiscenci a pohodu. Tu by snad mohli získat i ti mladší, kteří nás (či ty opravdové) důchodce dnes (nepříliš dobře) živí. Vystačíme si sice na jedničce, ale věřím(e), že se najdou duševně příznivé duše… a možná jich bude víc než ta stovka, se kterou dnes počítáme.

A protože těch duší může být víc a chtěli případný výtěžek převést do TAKové pokladny (a také pro ještě větší slávu TAKu) hledali jsme vhodný sál. Na nádraží podražili a krom toho je tam mizerná akustika… Masarykova kolej je zbytečně hogo fogo a navíc by na (ještě větší) slávu TAKu moc nezbylo neb je pěkně drahá. A pak přišlo vnuknutí využít genia loci Podolské menzy a umocnit vzpomínky návratem na místa, kde jsme TAK založili…( viz: TROCHU TAKOVÉ HISTORIE (https://old.takpraha.cz/tak_history.php)

»» Začínají šedesátá léta, nastupují studenti ke studiu na Fakultě strojního inženýrství pražské "Techniky". Tají ledy studené války a právě někde tady lze najít kořeny toho, co bylo později nazváno "Uvolňováním napětí".
V tomto dění se ocitají přespolní kluci na Hlávkově a Podolské koleji. Ze dne na den ve velkém městě, sami na vše od naplnění žaludku až po deset zkoušek prvního ročníku. Nasají atmosféru Semaforu, pivnice U Fleků, tančí, hrají fotbálek, mariáš. V hospodě na Sibiři nachází v dalším ročníku staré i nové přátele. Život už není jenom boj, ale hledání a vytváření radosti. ««

Sálek je známý a (až na podlahu) stejný jako před léty, včetně výdeje jídla, který dával možnost začít až v půl deváté. Leč slovo dalo slovo a ukázalo se, že jsou soboty a neděle jsou studené večeře… Takže je vol-no 28. ledna a to nejen v Podolí, ale i v TAKovém kalendáři… někdo možná jede na hory, ale zase mohou přijet do Prahy přespolní… Tak přikládám (dílčí) podobu vstupenky/pozvánky, s tím, že (pokud dojde k dohodě) bude definitiva (proti stovce) na jedničkové slezině (12.prosince v Podolí) a na lednové schůzi TAKu.

Ahoj ToRo & No1

« nahoru