Turistický akademický klub Praha založený v roce 1963
TAK - dokumenty

TAKové menu
Historie akcí
  TAKy se podívejte
  TAKy napište
  TAKové fórum
  e-mail

  podzimní tancovačka 14.10.2005 - pokyny

Podzimní tancovačka

TAK se podařilo obnovit tancovačky!
    TAKové pruhy, to byla pěkná móda... Vyhrabte pruhované modely (zejména viditelné součásti oděvu, skryté se ale hodnotí též), na směru pruhů nezáleží, a sejdeme se v pátek 14.10.2005 v 19:00 v Kulturním sále na nádraží Franze Josefa. Přístup do sálu je z chodby, kde je Fantova kavárna. K tanci a poslechu hraje band „Velkého Ládi Švestky“. Neváhejte a vyměňte pouhých 100,- Kč za rezervačenku co nejdříve, nejlépe na zářijové schůzi. S námořnickým pozdravem „pruhům zdar“

Jirka Klíma


Hlavní nádraží - Wilsonovo
Praha 2 - Nové Město, Wilsonova 8, čp. 300/XII
V 2. polovině 19. st. se rodil pražský železniční uzel. Společnost Dráhy císaře Františka Josefa I. měla za úkol propojit již existující tratě s novým spojením mezi Prahou a Vídní a propojit i tehdejší pražská nádraží (dnešní Masarykovo a Smíchovské). Takový úkol mohlo plnit jen nové nádraží. V r. 1869 začaly práce za městskými hradbami mezi Koňskou a bývalou Špitálskou branou. V r. 1871 zde byla dokončena stavba vznosné budovy nádraží v novorenesančním slohu podle návrhu architektů Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia se jménem nádraží Františka Josefa I. 14. prosince 1871 přijel po nové trati první vlak z Vídně a přivezl 9 cestujících. Zpočátku jezdilo mezi Prahou a Vídní 6 osobních a 2 nákladní vlaky za den, přičemž cesta z Prahy do Tábora trvala 3 hod. 46 min. Během několika let nádraží získalo spojení se všemi drahami ústícími do Prahy a počet osobních i nákladních vlaků rychle rostl. Nádraží již nestačilo, bylo třeba vybudovat nové ústřední nádraží pro osobní dopravu v Praze.
Fantova budova
V soutěži zvítězil v r. 1899 arch. Josef Fanta. V letech 1901 - 09 se za plného provozu stavěla nejen nová budova, ale probíhala i rekonstrukce kolejiště, podchodů a hal. Kolejiště o rozměrech 235 x 76 m bylo zastřešeno dvěma ocelovými obloukovými konstrukcemi o rozpětí 33,3 a výšce 18 m (autoři ing. J. Marjanko a R. Kornfeld).
Fantova budova, které se pro její vzhled říkalo "zámecké nádraží", se zachovala dodnes. Je postavena v tehdy oblíbeném bohatém secesním slohu. Má kopulovitý vestibul vyzdobený sochaři Františkem Kraumanem, J. Pikartem, Bedřichem Šimonovským a malířem J. Fröhlichem. Po stranách jsou dvě věže zdobené alegorickými plastikami Stanislava Suchardy a Hanuše Folkmanna. Na jižní věži s hodinami vytvořil Čeněk Vosmík sochy Géniů držících zeměkouli. Dekorativní sochařskou výzdobu fasády i interiérů doplnil Ladislav Šaloun, nástěnné malby dvorských místností provedl Václav Jansa a Viktor Stretti. Po stranách vestibulu jsou dvě patrová křídla, v nichž jsou restaurace, kanceláře provozu a ubytovna, v pravém křídle je reprezentační sál a bývalý císařský, dnes prezidentský salonek se secesním vybavením a dekorací stěn (dřevěné obklady, malby, štuky, zrcadla).
Před nádražím byl Vrchlického sad, založený 1876 zahradníkem Ferdinandem Malým a upravený Františkem Thomayerem. Značná část překrásného parku s jezírkem a skalkou musela ustoupit stavbě nové odbavovací haly v letech 1972 - 79 podle projektu Josefa Dandy, Jana Bočana a Aleny a Jana Šrámkových. Došlo ke spojení Fantovy secesní budovy s novou architekturou, která převzala hlavní zátěž odbavení tisíců cestujících. Hala o rozloze 18 200 m2 je z kovu a skla, keramické obklady stěn navrhla Helena Samohelová, informační systém Jiří Rathouský. Z haly jsou vstupy do metra trasy C stanice Hlavní nádraží, která byla otevřena v r. 1974. Nad halou vede severojižní magistrála, jejíž oba směry se zde spojují. V letech 1983 - 89 byla také dokončena stavba třetího vinohradského tunelu a v r. 1993 a 94 přibyla tři další nástupiště. V r. 1990 byl do názvu Hlavní nádraží připojen doplněk Nádraží prezidenta Wilsona. Při té příležitosti zde velvyslankyně USA Shirley Temple-Black odhalila jeho pamětní desku v hale.
Názvy nádraží
Nejdříve se nádraží jmenovalo nádraží Františka Josefa I.
S příchodem republiky bylo nádraží přejmenováno v r. 1919 na Wilsonovo a v r. 1928 byla v parku před nádražím odhalena socha Woodrowa Wilsona. Za protektorátu Němci pomník odstranili a název nádraží změnili na Hlavní. Po válce se do r. 1948 vrátil název Wilsonovo, který byl za komunistů opět změněn na Hlavní.
V r. 1990 byl do názvu Hlavní nádraží připojen doplněk Nádraží prezidenta Wilsona. Při té příležitosti zde velvyslankyně USA Shirley Temple-Black odhalila jeho pamětní desku v hale.

« nahoru

design © corwin 2001; spravce www@takpraha.cz