Zpráva o záchranné expedici do Keblan (10.-11.8.02)
Došlo: 2002-10-22 Prolog:
V noci na čtvtek 8.8.02 vlčí tábor v Keblanech vedený Petrem Šachem (a taky Edou, Idou, Martinkou,
Pavlínou, Jankou, Oválem a Loskutem) přepadla po dvoudenních deštích velká voda. Keblanský potok se
vylil z břehů až voda u stožáru dosáhla výšky cca 15 cm. Děti byly evakuovány do školy v Nesměni,
část stanů rozebrána a umístěna do dřevárny. Most k odpadovce voda vzala, taky značně poškodila
přehradu a její zařízení. Podemlela několik stromů a podstatnou část břehů. V pátek voda opadla
natolik, že bylo rozhodnuto o sobotním návratu dětí. Jeste v pátek byly odstraněny nánosy z
náměstíčka a trochu vypískováno, hlavně jídelna a kuchyně. Počasí se celkem umoudřilo, tak byli z
Prahy povoláni pomocníci na opravy zařízení nutných k provozu tábora. Přijeli Sašové Fuchsové,
Pepové Havránek a Beran, Pavel Valina, Olda Lozan, Honza Jeřábek a já, Vojta a Dojčer.
Akce začíná v pátek v
19 hodin u mě doma, kde s Vojtou do dvou do rána paříme CS a SC. Budíček 10.8.02 v šest je pekelný,
ale musíme v sedm vyzvednout v Radimovický Dojčera. Cesta probíhá v pohodě, počasí je super, stavujeme
se v Soběslavi a prohlížíme si vzdutou Lužnici, další zastávka v Dráchově - v kempu cca 70 cm vody,
jez s retardérkou skoro není vidět. V Budějovicích ještě nakupujeme něco k jídlu a přes Borovany a
Trháče dorážíme přesně v 10 do Keblan. Tady už stojí Sašova Zafira. Bereme věci a vyrážíme do tábora,
ovšem že cesta nebude tak snadná se ukázalo až u Pelarů - tesně před vraty jim teče Keblanský potok,
takže se zouváme a brodíme do tábora. Voda je studená, zuřivě proudí, sahá až do půl stehen a k bývalé
pevnosti. V táboře jsme uvítáni a po malé svačince se vrháme do práce. Od Pepy dostáváme za úkol jít
po proudu a čistit koryto od vzpříčených kmenů a větví. Takto se bavíme asi 3 hodiny. Po obědě a příchodu
dětí z Nesměně pomáháme stavět nový most k odpadovce a odvodňujeme stany. Ostatní kácí nebezpečně
podemleté stromy. Večer zhodnocujeme vlčí nástup a hurá do hospody. U Pupka nás baví svými historkami
Pepové a po jejich odchodu drobet upravený Olda. Návrat dobrodružný, ale úspěšný. Ráno vstávám dříve
a vybaven rýčem, krumpáčem a ranní rozespalostí vyrážím odvodnit plácek před pevností, kde je hloubka
vody cca 30 cm. Asi po půl hodině se ke mně připojuje i Dojčer s Vojtkem. Po prokopání asi 5 metrů
dlouhého kanálu se voda ztrácí a my se můžeme před odjezedem potěšit úspěchem naší práce. Okolo 13
hodiny balíme a odjíždíme směr Praha. Začíná pršet. Před Benešovem zjištujeme kolonu a proto odbočujeme
směrem k Sázavě. Potvrdilo se rčení o cestě, která je delší, ale zato hnusnější. Začíná Rallye Benešov –
Sázava - Jesenice. V Prosečnici nakládáme asi 45-ti letou stopařku, kterou po dokončení rallye a
absolvování Offroad Kunratice - Šeberov celou znervóznělou vykládáme spolu s Dojčerem na Opatově.
Epilog: V noci na pondělí
se Keblanský potok znovu rozvodnil a tentokrát mnohem více. Voda u stožáru byla i 30 cm vysoko. Děti byly
evakuovány tentokrát i s kufry na valníku za Pupkovým traktorem do školy v Nesměni, kterou dva dny předtím
opustily. Stany a podsady se podařilo přesunout a tím zachránit. Umývárna byla smetena úplně (břeh se v
místě umývárny posunul směrem ke kuchyni o dobré tři metry), stejně jako zbytky přehrady. Nový most
k odpadovce vydržel, ale starý k latrinám byl na straně tábora podemlet a tím odsouzen k šikmosti a budoucímu
nahrazení. Náš odvodňovací kanál u pevnosti byl zanesen :-(. V pondělí odpoledne přijel pro děti autobus
z Prahy a byly vráceny rodičům. V táboře, resp. u Evy na W zůstali jen někteří vedoucí (Petr Š., Luboš,
Ištván, Ovál, Loskut, Ida a Polka), aby tento ohlídali a zbytek týdne sušili stany. V sobotu přijela
další expedice – tentokrát likvidační, která pomohla zabalit tábor.
Chceš-li, pošli své připomínky, komentáře apod. buď e-mailem na adresu
almanach@takpraha.cz nebo pomocí přiloženého formuláře,
kam piš raději bez diakritiky...