PORADNÍK leden 2008
Pouze pro vnitřní potřebu vydává Turistický akademický
klub Praha
IČO: 00199214
Adresa: pošt. př. 398, 111 20, Praha 1
Klubovna: Mikulova 1574, Praha 4 - Jižní Město
Pokladník: Jana Stádníková, e-mail: stady@atlas.cz
Poradník: Jana Vorlová, e-mail: tak.praha@email.cz
Motto: Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme
své vlastní. (Platon)
Zprávy z rady:
Schůze bude
v pondělí 7. ledna v 18:00 v Tyršáku, 2. patro, posluchárna P1.
Rada vyhlašuje
termín pro výroční shromáždění na 1. února 2008.
Rada přeje všem
hrstě radostí a málo starostí v roce 2008, samé krátké kilometry a dlouhé
písničky.
Stalo se:
Tradičně (snad
již po 17-té) jsme se sešli v ponděli 17.12.07 v nádherné kapli, kterou před
17-ti lety vysvobodila od skladovaného zdravotnického materiálu parta Nohybáků
(v čele s Líbou a Vláďou Kánským a též se Standou Vaculíkem). Po odložení
kabátů, vyzvednutí koled (rozmnožených Láďou Dolejšem a Helenou Borovičkovou)
se rozezvučely varhany ovládané Béďou Novákem a poháněné Evičkou Syslovou.
Z počátku nesmělý chór podněcovaný Béďou rozezpíval celou kapli, včetně dětí.
Pantakové společenství si svorně zazpívalo, popřálo hezkých Vánoc a následně
přesunulo na své sleziny. Jednička se namačkala s dalšími příznivci naposledy
do Podolské restaurace (která se bude předělávat cca do dubna) a po počátečním
mumraji (předávání dárků, přáníček) se rozjela vynikající kapela (naše, doplněná
o klarinety Franty Kahouna a Jardy Havlase). Zpívalo se a tančilo do pozdních
nočních hodin. O hezké atmosféře vypovídají i následné fotografie Tondy Peterky,
které najdete na: http://picasaweb.google.cz/pastulik/071217Koledy_Apolinar_ToPe
Stříbrná harfa
byla 19. prosince
Informace:
TURAS zve bál
v sobotu 12. ledna na bál v Baráčnické rychtě. Zase nás čeká starý dobrý Intimní
život.
Protože pár
lidí projevilo zájem shlédnout můj videozáznam z cesty do Peru a Bolivie,
bude pro zájemce uspořádána projekce ve čtvrtek 24.1. od
18 hod. v zasedačce Eurovia Services, Praha 4 Krč U Michelského lesa 370.
(1 stanice bus 106,113,114,170,182, z Kačerova směrem k nemocnici, také bus193,
2 stanice za Budějovickou). 100 m doleva podle náspu trati na straně lesa.
Těsně za hospodou Hormony. Luděk Ledvina
Nácvik
předtančení pro bál „Když hračky ožijí” začíná v úterý 15.
ledna v Resslově 5, Praha 2 v 19:00 hod. Max. počet účastníků je
20. Zájemci se mohou hlásit na mailové adrese podal@email.cz.
Pro přestárlé
a zapomínající připomínáme, že Spanilá jízda 2008 se koná
v termínu 8. - 10. 2. 2008 v Českém lese.
50.
VS - přihlášky nutné odevzdat do konce března (31.3.2008) a rozhodně
na přihlášky napsat počet absolvovaných stezek a velikost trička. Noclehy
nutné nahlásit do konce února (29.2.2008), prý kvůli realizaci plakátů.
Turistická
známka nebude součástí 50. VS, ale její realizace je jistě prospěšná
a schválená 29 hlasy (5 proti, 15 se zdrželo). Postará se Ivan Fridrich.
Protože lednový
Poradník je málo bohatý na informace a pražská zima je zatím ponurá, přikládám
pro osvežení letní čtení od Dafa.
Almanach
PIŠTE! Zvláště vy, kdož jste příspěvky slíbili, ale i ostatní...
Ze společnosti:
Dvanáctku na
začátku prosince navždy opustil Míla Ludvík Spudich (TAK 169)
8.11.
zemřel Pepa Větrák Macák (NOHYB)
Česká
republika je bohatší o nového Antonína. V dané porodnici je první po třech
letech. Zodpovědná matka potěšila zdravým potomkem nejen otce Béru, ale zejména
tchýni a tchána. Mimo jiné proto, že se vyloupl na svět 12 minut před 12.
hodinou 12.12. 2007 (skutečně v 11:48). Trasa 12 oceňuje, jakou disciplínu
ti Berani doma mají!
Babičce
Alle Kolingerové se narodil 25.12.2007 vnuk Jonáš Bohuš
Inzerce:
Mirek Prokež
změnil adresu pobytu Novákových 2, 180 00 Praha 8, telefon neplatí, pouze
mobil
Už i do pustiny
dorazila technika, tak si zapište Drobečka z Vosmičky - drobek.zhb@centrum.cz
Kalendář akcí 2008:
pátek 1. února
- Valná hromada
pátek 8. - 10.
února - Spanilá jízda v Českém lese
Nora
- hlaste se Mirkovi Podolákovi
pátek 29. února
- 2. března - Shnilá jízda (je obsazeno)
středa 5. -
8. března - Velká Fatra
pátek 4. dubna
- bál „Když hračky ožijí”
čtvrtek 8. -
11.5. 50. Velká Stezka se zakončením pod Tolštejnem (přihlášky
do 31.3.2008)
červen 20, -
22. - jubilejní 30. Pantakovky v Soběslavi
červen - srpen
(termín v jedníní) - Týden pro rodiny s dětmi předškolního
věku na táboře v Keblanech - Jana Dočkalová T13
někdy v září
Půltá Stezka (?)
30.
Lesní hry někdy v září - 30. léta v Chicagu, pořádá Jirka Valda jr.
+ T26
Pohodový rok 2008 přeje
JaVor
P.S. Prosím pořadatele i účastníky o krátké zprávy a fotky z různých úžasných
a jedinečných akcí TAKových (před i po), ale i Trasových na tak.praha@email.cz
nebo na javor14@email.cz (obě schránky mají 2 GB). Inzerci, jakož i různá
oznámení a pozvání, přijímám taky (uveďte, zda chcete inzerát umístit i na
TAKové stránky).
Příloha:
Noční cesta s lahví oblíbeného nápoje aneb víkend plný překvapení 22.6.2007
Když na červnový schůzi TAKu ohlásil Honza Maňák ze 17. trasy
akci s výše zmíněným názvem, v několika z nás (rozuměj Šestadvacátníků) to
vzbudilo zvědavost a dohodli jsme se, že se tomu koukneme na zoubek.
Předpověď počasí na pátek a následující noc byla jakžtakž ucházející:
v pátek vedro, "občasné přeháňky v sobotu" nás přece nerozhodí...
Podle instrukcí jsme cestovali nalehko, jen s "flaškou,
ručníkem a buřtem", nechal jsem si ještě od Emičky donést svůj plašič
dešťovejch mraků (tzv. deštník). Čekali jsme 17-open akci: noční pochod s
kalbou a koupáním a pak odjezd domů. Podařilo se mi sehnat oblíbený nápoj
zo Slovenska – borovičku, takže jsem se těšil na veselou cestu.
Předpověď počasí na pátek a následující noc poněkud nevyšla.
Celodenní dusno vyústilo, stejně jako minulý týden, ve slejvák startující,
stejně jako minulý týden, zhruba v době, kdy odcházím z práce. Tentokrát ale
nastala malá pauza, takže jsem nepromoknul durch, ale suchou kanadou akorát
došel na tramvaj a déšť si užíval v suchu. Na TAKovým webu se psalo, že vlak
do Úval jede v 17:20. Dali jsme si s Emou sraz pro jistotu už v pět, protože
se známe...
Na Masaryčce kromě nás nebyl nikdo, kdo by vypadal jako účastník
zájezdu. Taky se postupně ozývali potenciální participanti z řad 26ky a pod
záminkou různých výmluv (jako je (momentální) špatný počasí, nemoci, jiný
akce nebo nestíhání) se stávali neúčastníky.
Chvilku jsme bloudili po nádraží, až jsme kolem 17:15 narazili
na Maňáka a ještě asi dva lidi, který jsem znal TAK sotva od vidění. Nakonec
se nás slezlo 9, ale kromě Honzy M. a Emy jsem neznal nikoho...ale co, příležitost
rozšířit si TAKový obzory TAKy není k zahození (viz. naše družba s Devítkou
na Májový stezce).
Ještě na Masaryčce jsme se k našemu překvapení dozvěděli, že
tato akce má již asi dvacetiletou tradici a plynule navazuje na (tentokrát
půlkulaté 55.) Maňákovy narozeniny. Nu což, proč ne...
Zakoupili jsme lístky a pivko a nasedli do vlaku, kterej teda
jel až v 17:37 (v těch 17:20 byl sraz...jak neobvyklý, bejt někde zas jednou
včas ;o))
Krátkou cestu nám zpříjemnilo vzpomínání Sedmnáctky na minulý
ročníky i veselej pan průvodčí, kterej byl poněkud zmatenej, takže mu nevadilo,
že máme jen 6 lístků. Ještě nám nabídnul cosi ve wasabi – bylo to křenový
a dobrý. Během cesty vlakem taky úplně přestalo lejt.
Prvním postupným cílem byla hospoda „Na Slovanech“ na kraji
Úval. Zde jsme se občerstvili pivem a vyrazili dále přes pěkně namočenou pšenici
do třešňový aleje. Pěkně jsme se nacpali výbornejma třešněma několika druhů
a poněkud navlhlí a orvaní od křoví jsme došli na rozcestí u tří lip a sv.
Donáta. Tady podle tradice proběhla ochutnávka. Prej to v těch devíti lidech
nebylo tak brutální, jako když je pochodujících 30. Věřím ;oP
Pokračovali jsme směr Hradešín a pro jistotu se dotláskali ještě
luskama, co tam rostly na poli. V Hradešíně v hospodě byla poněkud zvláštní
obsluha – holka, která nevěděla, kde a co mají a který to bylo u prdele, protože
prej za tejden končí a paní, která na tom byla podobně, protože měla vlastní
hospodu jinde a zde jen zaskakovala... zajímalo by mě za koho...
Nicméně jsme přiložili další pochutiny jako rybišky na mnoho
způsobů (zavináče, matjesy apod.), tlačenku, na to kafe-pivo-rum nebo jiný
podobný kombinace a zrychleným přesunem jsme se dovalili na autobus. Autobusáka
jsme ukecali, aby nás popovezl (chodit po silnici je pruda a nebezpečný, výpravu
už prej kdysi docela zbořil nějakej ožralej debil) o kousek dále než ty původní
4 km, to už teda nevím kam to bylo (asi do Masojed) a pěšky jsme pokračovali
přes Štíhlice a Jevany do Vyžlovky, kde byla zamluvena "půlnoční hospoda".
Přišli jsme tuším o něco dříve a uvítal nás příjemnej a starostlivej
hospodskej. V sále seděl jedinej člověk, jak se ukázalo, byl to majitel. Krmil
nás výbornou bramboračkou a spoustou (ne)uvěřitelnejch historek (o naschválech
sousedů a úřadů, 21-letý přítelkyni, rozpůlený a ztracený Viagře, 42 vypitejch
fernetech, 7 by-passech a Korejcích, kterým prodá hospodu atd.). A když zjistil,
jaký se tentokrát slaví jubileum, přidal flanděru třiapadesátiprocentní hruškovice.
Upili jsme paňáčky a odebrali se do rybníka k noční koupeli. Všichni si to
hrozně užívali, mně málem umrzla prdel, takže jsem si to užíval až na břehu
po důkladnym osušení... a pak zas uvnitř po dopití toho játrolomu a u dalšího
pivka.
Zde začínám mít lehce rozmazáno...
Možná je to dobře, protože nás prej čekala nejtěžší část pochodu.
Přes poměrně velký krpál, skrz (opravdu) Černý lesy. Vzhledem k pokročilý
hodině i stavu mi to nijak zvlášť nevadilo. Z lesů jsme se vyloupli u rybníčku
na kraji Černejch Voděrad. Sehnali jsme nějaký (dost prochcaný) dříví a podařilo
se vyrobit ohýnek. Zde se skupina nadobro rozpadla. Někteří vyrazili napřed,
jiní opejkali buřty, slaniny, klobásy, další pospávali. Svítalo...
Zbyli jsme tam 4: Maňák, Ema, já a „Pan Kolega“, kterej ale
po krátkym zaváhání přeci jen vyrazil napřed. My tři jsme ještě navštívili
místní konzum, kterej byl jako zázrakem otevřenej (bylo 5:55) a zakoupili
jsme 1 zubní kartáček a 2 lahváče Gambáče (sice teplý, ale byly :o))).
Čekala nás poslední část, přes údolí Zvánovickýho potoka a poslední
kopec do Ondřejova. Nějak jsme se doplácali, už jsme toho měli plný kecky,
já pospával za chůze...ale došli jsme ke kýžený chatě...a pivku...a polívce...A
POSTELI. No, my jsme teda neměli ani spacák, protože jsme s tím nepočítali,
ale Sedmnáctka se ukázala jako vzorná hostitelka a zařídila nám parádní spaní
na půdě. Řekli jsme si, že teda pospíme a odpoledne vyrazíme domů. Po chvíli
spánku mě probudilo příjemný bubnování deště do střechy nad náma...příjemný
do tý doby, než jsem si uvědomil, že si venku sušíme boty a nějaký hadry (můj
plašič mraků byl asi neaktivní, když už jsme měli možnost se schovat). Natáhnul
jsem na sebe kalhoty a bos vyběhnul na zahradu. Naštěstí nám už nějaká dobrá
duše věci schovala do kůlničky. Cestou jsem zaregistroval několik vyrušených
spáčů, kteří kvapně zdrhali ze zahrady před sílícím deštěm. Než jsem dohledal
všechny ponožky, spustila se průtržjaxviň. Zůstal jsem uvězněnej v boudě,
tak jsem si dal cígo a čekal, až to přejde...když odešlo to nejhorší, šel
jsem zase spinkat...
Po probuzení jsem zjistil, že se poněkud namnožili lidi. Dorazili
pěšky, auty a 3 dámy i na kolech na večerní oslavu.
Lehce jsem posnídaňoobědval a začali jsme přemýšlet, jak se
dostat domů. Nakonec jsme byli pozváni i k dalšímu dění, takže jsme zůstali.
Vypravil jsem se teda do hospody pro cigárka, ale ta první byla zavřená a
než jsem došel na náměstí do další, začal zase slejvák. "Musel"
jsem tam teda počkat ve společnosti pivka, kafíčka a zvláštně naloženýho hermelínu
(vypadalo to jako masová pikantní smetanová směs od Žaludů - teda takovej
salát - ale bylo to dobrý...akorát mě z toho pěkně pálila držka).
Když jsem se vrátil, bylo rozjetý grilování krkovičky ve velkym
pod vedením kuchaře Pavla a ohnivý ohňostrůjkyně Emy. Měli toho naloženejch
10 kilo! Kuchtilo se dlouho, ale sežralo se to ještě ten večer ;o)
Pak se konečně podařilo sehnat a zastavit Honzu Maňáka, abychom
mu mohli popřát a předat dary (asi největší radost měl z desetiletý whisky
Talisker z ostrova Skye, kterou jsme si pak kolektivně vychutnali – fakt dobrej
chlast).
No a pak už se bavilo, kalilo, kecalo a zpívalo. Byli jsme hrozně
utahaní, takže jsme to s Emičkou zabalili tak hoďku po půlnoci.
V neděli jsem se dekomatil kolem poledne, opět lehce pojedl
a po příjemném zahradním posezení se lidi začali postupně rozjíždět k domovům,
někdo teda na stranu opačnou – do Irska ;o)
Ještě musím zmínit úžasnej vynález, kterej jsem potkal poprvé:
jmenuje se to CoolKeg a je to samochladicí dvacetilitrovej sud. Vyrábí to
Staropramen.
TAK jsme se taky sbalili a vyrazili na busík do Prahy na náměstí.
Kromě toho, že autobus byl narvanej (ale místa jsme ještě včas ukořistili)
a bylo v něm vedro, už nás potkal jen jedinej zážitek: paní s mňoukající brašnou.
Kočička dávala celou cestu hlasitě najevo, že nechce bejt zavřená. Na to reagovala
Ema kejcháním, který ji probralo z dřímot, je totiž na čičiny alergická. Když
se začal bus povážlivě plnit, cestující se přeskupili...a hádejte, jak to
dopadlo? Ano, paní s mňoukající taškou se přesunula přímo vedle Emy a opřela
si tašku o její sedadlo...to jí teda Ema slušně rozmluvila, ale kóča se TAK
jako TAK nemohla dostat z jejího dosahu...
No a to bylo vlastně všechno. Moc príma pohodovej víkend: zakalili
jsme, proběhla i nějaká ta turistika (trasa měla odhadem kolem 20 km), byla
sranda, poznali jsme nový místa a lidi...
Díky Sedumnáctko! Škoda, že nás z 26 nejelo víc...
S Emou zažil a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí zapsal
DAF
***TAKová schůze 2008-01-08
Zahájil ji v 18.15 Petrof, TAKto opět dědečkem - Veronice a tříkrálovému
Jirkovi všechno nejlepší...
*
*** STALO SE
** Stříbrná harfa
se líbila
*
** Koledy u Apolináře
PaS poděkoval zúčastnivším se
*
*** AKCE
** Valná hromada - 1.2. 2008
místo stále neupřesněno
*
** BÁL
nic nového
*
** STEZKA ...a 1/2 - 25.-28.9. 2008
rezervujte si termín, pozor na kolize s trasovými akcemi
*
** PŘÍSPĚVKY
- Mirek Dvořák vybárá KČT
- Soňa začíná vybírat TAK
a to bylo skoro všechno, co se za 20 minut probralo