Prolog: V noci na čtvtek 8.8.02 vlčí tábor v Keblanech vedený Petrem Šachem (a taky Edou, Idou, Martinkou, Pavlínou, Jankou, Oválem a Loskutem) přepadla po dvoudenních deštích velká voda. Keblanský potok se vylil z břehů až voda u stožáru dosáhla výšky cca 15 cm. Děti byly evakuovány do školy v Nesměni, část stanů rozebrána a umístěna do dřevárny. Most k odpadovce voda vzala, taky značně poškodila přehradu a její zařízení. Podemlela několik stromů a podstatnou část břehů. V pátek voda opadla natolik, že bylo rozhodnuto o sobotním návratu dětí. Jeste v pátek byly odstraněny nánosy z náměstíčka a trochu vypískováno, hlavně jídelna a kuchyně. Počasí se celkem umoudřilo, tak byli z Prahy povoláni pomocníci na opravy zařízení nutných k provozu tábora. Přijeli Sašové Fuchsové, Pepové Havránek a Beran, Pavel Valina, Olda Lozan, Honza Jeřábek a já, Vojta a Dojčer.
    Akce začíná v pátek v 19 hodin u mě doma, kde s Vojtou do dvou do rána paříme CS a SC. Budíček 10.8.02 v šest je pekelný, ale musíme v sedm vyzvednout v Radimovický Dojčera. Cesta probíhá v pohodě, počasí je super, stavujeme se v Soběslavi a prohlížíme si vzdutou Lužnici, další zastávka v Dráchově - v kempu cca 70 cm vody, jez s retardérkou skoro není vidět. V Budějovicích ještě nakupujeme něco k jídlu a přes Borovany a Trháče dorážíme přesně v 10 do Keblan. Tady už stojí Sašova Zafira. Bereme věci a vyrážíme do tábora, ovšem že cesta nebude tak snadná se ukázalo až u Pelarů - tesně před vraty jim teče Keblanský potok, takže se zouváme a brodíme do tábora. Voda je studená, zuřivě proudí, sahá až do půl stehen a k bývalé pevnosti. V táboře jsme uvítáni a po malé svačince se vrháme do práce. Od Pepy dostáváme za úkol jít po proudu a čistit koryto od vzpříčených kmenů a větví. Takto se bavíme asi 3 hodiny. Po obědě a příchodu dětí z Nesměně pomáháme stavět nový most k odpadovce a odvodňujeme stany. Ostatní kácí nebezpečně podemleté stromy. Večer zhodnocujeme vlčí nástup a hurá do hospody. U Pupka nás baví svými historkami Pepové a po jejich odchodu drobet upravený Olda. Návrat dobrodružný, ale úspěšný. Ráno vstávám dříve a vybaven rýčem, krumpáčem a ranní rozespalostí vyrážím odvodnit plácek před pevností, kde je hloubka vody cca 30 cm. Asi po půl hodině se ke mně připojuje i Dojčer s Vojtkem. Po prokopání asi 5 metrů dlouhého kanálu se voda ztrácí a my se můžeme před odjezedem potěšit úspěchem naší práce. Okolo 13 hodiny balíme a odjíždíme směr Praha. Začíná pršet. Před Benešovem zjištujeme kolonu a proto odbočujeme směrem k Sázavě. Potvrdilo se rčení o cestě, která je delší, ale zato hnusnější. Začíná Rallye Benešov – Sázava - Jesenice. V Prosečnici nakládáme asi 45-ti letou stopařku, kterou po dokončení rallye a absolvování Offroad Kunratice - Šeberov celou znervóznělou vykládáme spolu s Dojčerem na Opatově.
    Epilog: V noci na pondělí se Keblanský potok znovu rozvodnil a tentokrát mnohem více. Voda u stožáru byla i 30 cm vysoko. Děti byly evakuovány tentokrát i s kufry na valníku za Pupkovým traktorem do školy v Nesměni, kterou dva dny předtím opustily. Stany a podsady se podařilo přesunout a tím zachránit. Umývárna byla smetena úplně (břeh se v místě umývárny posunul směrem ke kuchyni o dobré tři metry), stejně jako zbytky přehrady. Nový most k odpadovce vydržel, ale starý k latrinám byl na straně tábora podemlet a tím odsouzen k šikmosti a budoucímu nahrazení. Náš odvodňovací kanál u pevnosti byl zanesen :-(. V pondělí odpoledne přijel pro děti autobus z Prahy a byly vráceny rodičům. V táboře, resp. u Evy na W zůstali jen někteří vedoucí (Petr Š., Luboš, Ištván, Ovál, Loskut, Ida a Polka), aby tento ohlídali a zbytek týdne sušili stany. V sobotu přijela další expedice – tentokrát likvidační, která pomohla zabalit tábor.
Jirka Valda ml.