houfec B - Nikým nevyřčený, ale přesto hlavní cíl letošní Spanilky bylo - dobýt na druhý pokus Luční boudu. A tak jsme po dvou letech vyrazili opět směr Krkonoše, Mísečky. Samozřejmě Dolní, abychom si nacvičili stoupání bez lyží. Po výborných borůvkových knedlíkách U piráta došlo i na nácvik klesání bez lyží. Ve Strážném nad údolím Labe jsme se ubytovali ve Vltavě - bez Vltavy. Ale hudbu jsme měli i tak skvělou. Marně se snažila dámská obsluha zahnat nás do postelí, naše ženy se ukázaly jako silnější osobnosti a závěr večera zcela ovládla Dvacítková Panika. 
Sobotní den jsme zasvětili stoupání. První výškový tábor jsme rozbili na Nové Klínovce, kam šerpové dovlekli pro případ trudnomyslnosti i piáno. Standa nejen začal okamžitě hrát honky tonk, ale jemně, opravdu jemně přinutil Vláďu Švestku, aby vyndal svůj nástroj. Ve druhém výškovém táboře na Výrovce jsme se už jen posilovali na závěrečnou zteč.
Nezbývá než vyrazit. Go, go, go! V arktickém mrazu, proti prudkému větru, ceně piva a věku navzdory jsme nakonec všichni!! Do jednoho mohli hrdě zvolat: "Severní pól, čo to táram, Luční bouda dobyta!"  Všechny čtyři trasy zaplnily restauraci, vzájemně se promíchaly a vypuklo společné hraní a tanec. Bylo báječné a povzbuzující být s tolika pošuky pohromadě. Dvě hodiny ráno, tri ostré hvizdy do každé izby a spát.
Takovou koncentraci Švédů při nedělní snídani určitě nezažili ani ve Skandinávii. Bájné kóty 1410 metrů bylo dosaženo, mráz přicházel odevšad, a tak z nedělních tras nezůstal v drtivě většině na kameni kámen. Třeba náš hejtman ve své nevyzpytatelné moudrosti otočil o 180 stupňů a rozhodl, že nepotáhneme na Západ do Harrachova, ale na Východ.
A rozhodl dobře. Konečně jsme si opravdu zaběžkovali. Naposled jsme se spočítali pod kopcem na Výrovce a pak přes různá restaurační zařízení dojeli pod lanovku v Jánských Lázních všichni téměř současně. Nasoukali jsme se do nejmenšího baru, jaký bylo možno nalézt a tam jsme v útulném doupátku čekali na zázrak v podobě příjezdu autobusu bez nafty a bez baterky. Ještě v busu Petr M. hudebně zhodnotil Spanilku 2012. Zažili jsme ne jeden, ale tři Perfect Days. Ale teď když potkávám své souputníky a na znamení spřízněnosti si navzájem ukazujeme omrzliny velikosti mexického dolaru, tak si říkám: Krkonoše, Luční bouda - všechno bylo fajn. Ale příště, příště Dougu Badmane, pojeďme na Českomoravskou vrchovinu. Vždyť do takového Ski hotelu se určitě taky všichni vejdeme.  
Zuzana vlachová 14

houfec D - Páteční sraz byl na Černém mostě v 8 h a autobus Kukly se brzy zaplnil. V průběhu jízdy jsme se rozdělili na 3 skupinky pod vedením To Kubáta (DA), Pa Stulík (DB) a To Peterky (DC). Cestou se stavělo u benzinové pumpy a konečný výsadek byl na hranici Harrachov-Jakuszyce. Scházíme nížeji k cestě Terex, po které se jede výborně na všechny vosky. Sem tam se zastavuje a domazávají se lyže, na kterých vosk nechce držet. Delší zastávky byly možné jen na sluníčku, jinak byl velký mráz  …. Na Voseckou dorazila nejdříve skupinka DA, která se posilovala současně s houfcem „C“. Vzájemné debaty se následně přenesly do polské chaty Srenica, kde nocovalo „C“. Naše skupinka se posilnila několika skleničkami Zubrovky (vynikající) a za solidní cenu (prcek za 21 Kč). Západ slunce byl nádherný… Večerní posezení se zpěvem a tancem na Vosecké byl pěkný, jen nám chybělo více hudebníků s nástroji.
V sobotu bylo ráno mlžné s vysokým mrazem (-16 C), naše cíle byly : Labská, Martinovka, Špindlerovka a konečná byla na Luční. Po 1 h od startu se mlha rozpustila, ale mráz neustoupil. Cesta k Martinovce byla rozdupaná partou se sněžnicemi a došlo na ní k úrazu Jany Drozenové. Občerstvení na Martinovce bylo příjemné a tak jsme spěchali ke Špindlerovce, kde jsme opět zakotvili a nabírali sílu k závěrečné části do Luční. Vysoké ceny nápojů (čaj, pivo za 50 Kč) a i jídla nás moc nezdrželi. Ve slunečném a mrazivém počasí s větrem v zádech jsme dorazili všichni do Luční a po dotazu v recepci jsme obdrželi mg.štítky (klíče) a ubytovali se v renovovaných místnostech. Večerní zábava začala poznenáhlu po večeři a rozproudila se do tradičních  rozměrů. Houfce „C“ a „D“ uskutečnili vzájemné pohoštění formou hromadného přípitku ve vedlejším sálu, zazpívali si mimo jedné lidovky též Ódu na radost. Pohyblivé obrázky najdete na: http://pastulik2.rajce.idnes.cz/120203_Spanilka_videa/
Pavel Stulík 1