Nora byla neobvykle úspěšná! 2 a 1/2 dne azůro až v neděli k polednímu se trochu zatáhlo. Prostě paráda. V pátek v 6:30 jsme vyrazili z Florence čtyři já Vlasta, Mirek Podolák, Pavel Vilím a Tomáš Souček. v 8:40 jsme byli v Chomutově, kde se k nám připojili známí stavitelé iglú (letos ale nestavěli) Marcela Kobíková a Radek Gregor a pokračovali jsme na Horu S. Šebestiána. Odtamtud jsme putovali převážně po červené zpestřeno občasným kufrováním, neboť se tam pletou lyžařské stopy s turistickou značkou, směrem k Lesné, ale tam jsme zdaleka nedorazili. Přečkali jsme první noc. Záhraby se moc nekonaly, protože víc sněhu bylo jen v závějích. Já osobně noc přečkal docela dobře, protože 10 hodin nespím ani doma! Druhý den jsme pokračovali směrem Lesná, Nová Ves (to je tam, jak jsou tam ty větrníky). Když jsme tam dorazili, tak bylo poledne a přišel na nás hlad a žízeň. Přehlasovali jsme ortodoxního Mirka Podoláka A zapadli do hospody Pod Lipou. A nelitovali jsme. Jednak tam bylo teplo a navíc jsme si dali opravdu výborný oběd - kuřecí řízek s hranolky a oblohou za pouhých 60Kč a to jsem ještě zalil dvěma plnotučnými Louny a ještě jsem se dostal pod stovku. No prostě paráda. Ono je ostatně hřích minout otevřenou hospodu! Pak jsme pokračovali do Mníšku a kus za ním jsme se setkali s Filipem Melicharem, který v pátek nemohl a i tu sobotu měl vykoupenou snad 20 telefonáty! No a i za tu cenu jel!!! K večeru jsme někam dorazili, ale jak se druhý den ukázalo, tak úplně jinam než jsme si mysleli :-) Chtěl jsem si původně vzít navigaci, ale pak jsem si řekl, že je zbytečná, neboť bude stačit, když se budeme držet té červené! Cha Cha!!! Ty vyjeté stopy, které tak lákají, nás svedly na scestí, ale nicméně jsme dorazili v 17:20 k nádraží Osek Město a odtamtud to bylo do centra na autobus, který by nás odvezl do Teplic na Pražák, 10minut chůze, ale bohužel on jel 17:24, takže jsme šlapali kolem kláštera (mimochodem byl založen Hrabišici v roce 1196, kdy tam pozvali cisterciácké mnichy)na nádraží Osek půl hodiny. Tam ještě uvařil Filip v nevytopené čekárně čaj, který jsme si vzali do vlaku do Teplic. Tam byl během deseti minut přípoj na rychlík do Prahy a na Hl. nádraží jsme byli v 20:30. Nikomu se nic - skoro - nestalo a Noru jsme úspěšně dokončili. To skoro je výhrada k tomu, že Mirkovi těsně před druhým noclehem nějak uklouzla lyže a švihnul sebou tak nešťastně, že si rozlomil obroučky na brýlích a ještě ho to seklo do nosu. A to byl při jeho cca 5 dioptriích malér. Proto nás ráno opustil první a jel přes Klíny dolů z hor a domů. Další dva (Marcela a Radek nás také ráno opustili, protože aby nás zastihli (oni totiž z rodinných důvodů neměli původně ani jet), tak jeli autem do Chomutova a tam ho nechali. Takže z noclehu odjeli téměř opačným směrem než zbývající čtyři účastníci. Tak to je snad v nestručnosti vše co jsme v posledních dnech zažili.
Vlasta Milec