Vážení a milí,
jsem šťastný z reakcí, které mi došly po bálu mailem. Připojuji výňatky ze zajímavých
odpovědí za mým komentářem.
Začnu komentářem:
1. Kdybych byl zaměstnán, tak bych nemohl pro bál udělat tolik co jsem dělal.
Hodně mi pomohla elektronická komunikace, kterou mi pomohli zprovoznit (a navíc
i vylepšit můj PC) kamarádi z naší trasy (1) - jmenovitě Vašek Sláma (za což
mu velmi děkuji).
2. Ohromnou pomoc mi poskytla Jarka Maňáková ze začátku, při koncipování bálu,
harmonogramu příprav a sehnáním kapely. Dále jsem čerpal z kontaktů na Masarykovu
kolej od Petra Havránka a organizátorky předchozích bálů Veroniky Jíravové.
3. Velkorysý a podnětný přístup Jirky Bubeníčka s návrhem vstupenky i plakátu
a následně realizací tisku zaslouží vysoké ocenění. Akvizici (informaci) o Jirkově
návrhu zahájila v hospodě "u Fandy" Iva Provázková - díky !!!
4. Bez diskuse je hlavní příčinou úspěchu Jana Dohnalová, která dala dohromady
choreografii, i když jsme za ní přišli dost pozdě. Nemohu jinak než vyslovit
můj obdiv nad jejím přístupem k nám, těžko zvladatelnou, ukecanou "postarší
partou".
5. Pro sklerotickou omladinu byl přínosem systémový přístup Pavla Hrabala, který
se přičinil o prvé mailové popisy tanců (a všichni jsme to kvitovali s povděkem).
Jirka Kostrba se svými psanými poznámkami (během nácviku) je však stále nezapomenutelný.
6. Nezanedbatelná byla pomoc Jirky Klímy - starost o magneťák (převzetí a následně
jeho uklizení, uzamčení) a obstarání kytice pro Janu D..
7. Hospůdka po nácviku měla více podob : většinou u Fandy (pod viaduktem, různí
vrchní, ...), jednou pizzerie (s utajenou přípravou pohoštění...) ale hlavně
se zde dalo dost věcí domluvit a upřesnit.
8. Soustředění v Podsedicích u Honzy Slabého bylo jedním z hezkých zážitků,
na které asi nezapomeneme. Nejen po společenské stránce (pěkná vycházka s občerstvením….),
ale též neopakovatelné zkoušení předtančení v místní hospodě nebo ve velkém
sále statku u krbu.
9. Samotný bá l mne zpočátku dost znervózněl - měl jsem při jednání s vedoucí
koleje pí Holou pocit, že bude málo míst k sezení. Obtížně jsem získal židle
pro kapelu, byl jsem tlačen k dodržení objednaného 6-ti hodinového bloku sálu
(, tj. od 19 do 01 h).....Pak ale dorazila kapela a zvládla přípravy bez problémů.
Též pomoc mého bráchy PeSe s tiskem rezervačních lístků na stoly a jejich rozmístěním
mi velmi pomohla. A co teprve klasický kontrolor vstupenek: Tomáš Rozsíval (ve
fráčku a s buřinkou..). Trochu jsme zaváhali s předáním kytice....., příště
musíme někoho-netančícího poprosit aby nám s tím pomohl. Já jsem si všiml nejvíce
pěkných kostýmů - neopakovatelný "profesor" Láďa Hlavatý, Věra Musilová
a parta Bosňáků s kudlami v ústech... Mně a našim kamarádům z jedničky se bál
moc líbil (nohy bolely...).
10. Bálový výbor by byl vhodný pro předběžné přípravné záležitosti - zejména
zajištění sálu, choreografa s dostatečným předstihem.
11. Vzpomínkové setkání se uskutečnilo ve čtvrtek 17.4.03 v restaurací Sokolovny
Podolí (stanice Kublov - mezi podol. vodárnou a bazénem v Podolí). Promítalo
se video a prohlíželo dost papírových fotografií. Myšlenka na zopakování našeho
předtančení však nevyšla. Přesto to byl hezký večer v nezakouřené hospodě.
Sepsal stručně Pavel Stulík (PaS)
Od Jany Dohnalové:
„ Chtěla bych tímto poděkovat všem předtančícím za to, že ztvárnili moji představu
a dovedli ji až na parket. A hlavně za obdivuhodné nasazení a nadšení, s kterým
do tance jdete. Pochopitelně teď zpětně vím, kde se co mohlo a jinde nemuselo.
Doufám ale, že si všichni tanec užili a snad o to hlavně jde.“
Láďa Hlavatý:
„..několik týdnů bude předtančení chybět i kdybychom začali už v září. Mně se
bál líbil, mohl být i delší. Plesový výbor 2004 se mi zdá předčasný“
Hana Novotná:
„…Co se týče připomínek pro příští možné vylepšení mohu za sebe jen říci, že
mi velmi pomáhaly písemné rozpisy figur…Někdy mi bylo při nácviku líto Jany,
která nás nebyla schopna překřičet a ukáznit. Chápu, že řada vtipných poznámek
činila nácvik zábavným, ale někdy to ztěžovalo učení….Byl to pro mě krásný zážitek
a je mi líto, že už se neuvidíme každý čtvrtek.Ale nic netrvá věčně a věřím,
že se zase setkáme při jiných pěkných akcích…..“
Jirka Klíma:
„..Asi by se dalo pár věcí zařídit lépe, myslím si ale, že nejsou až tak významné.
Snad jedině zodpovědnější účast na nácviku, to je ale na každém z nás. Nácviků
myslím bylo více než jindy, protože byl jeden celý víkend a ještě jedno úterý
navíc…“
Alena Podráská:
„TAKového předtančení jsem se zúčastnila mnohokrát. Letos poprvé se mi zdálo,
že už sám nácvik byl opět povedenou taškařicí, ale o hodně složitější než v
minulých letech. Nebo se mi to jen zdá? Po zdařilém bále zbývá vyslovit několik
díků. …. Za chvíli je tu další bál!“