4. Mušketýrský pluk se na Palmovce nalodil do dvou výsadkových člunů v pátek po 19té hodině. Osm čet dalo nakonec více než šedesát bojeschopných mužů (žen). Každá z čet byla rozdělena na čtyři průzkumné oddíly, které se buď východní nebo západní cestou "doštvaly" až na bojiště nedaleko obce Brusov v Českém středohoří. Já, jako člen 459. Klokaní Austraské Sabotážní ("KAS"), jsem vyrážel východní variantou cca ve 21:40. Cestou bylo třeba dobýt šesti postupových cílů, časově nejnáročnější obléhání hospody v Konojedech v to nepočítám. Na místo finálního střetu se nakonec dostaly všechny oddíly, a to řádově mezi první a pátou hodinou ranní. Cestou nás sice napadlo pár kapek deště, ale většinu cesty nám nakonec ozářily hvězdy.

I v sobotu se oficiální předpověď zpravodajských služeb ukázala být lichá, protože bylo vesměs pěkně. Ráno nás vzbudilo neurvalé mlácení do S-šálků, jež však bylo vydatnou a chutnou snídaní plně kompenzováno. Na nástup se tak všichni dostavili v plné síle. Jako úřední jazyk byla zvolena čeština, protože se tu sešly jednotky z celého světa: Britové, Američani, Francouzi, Holanďané, Nigerijci,Australané, Novozélanďané a bojovníci z Jihoafrické republiky. Každá z jednotek byla týmem specialistů. Nejzásadnějším se ukázal být provianťák, ale v zásobě byly i funkce jako: trén, chemik, technik, zdravotník, střelec, granátník, spojař a sapér. Nejprve bylo třeba vybudovat opevnění (předprsně), potom došlo na obléhání "Arabské radnice" (viď Loyzo!) a přes den jsme se pak snažili dohnat nedostatky předchozího výcviku: vyloďování, házení zubní protézou, pašování kurev na ubikace, překonávání bažin (či co to vlastě bylo) a nakonec stanoviště "ATOMBORDEL". Čety, jež měly zrovna volno, si krátily čas hrou v Cricket. Po západu slunce došlo na klasickou "Prométheovu štafetu", tentokrát ve svíčkovém provedení. U večerního ohně jsme pak shlédli něco z příhod Sgt. Goodbodyho, což potěšilo zejména místní nevěstky, znuděné každodenní rutinou. Kapela sypala z rukávu jeden "flák" za druhým, a tak jsme to u ohně zabalili až někdy po třetí, kdy nás vyhnal déšť.

Ráno všichni předvedli, jak pochoduje Goodbody (ve vší skromnosti nemohu opomenout excelentní výkon naší "Klokaní" čety, a to i přesto, že jsem tou dobou ještě spal - ale pochodoval jsem taky!). Pak proběhl nesmírně barevný "Paintball" a než jsem se probudil, započala se několikaúrovňová závěrečná "Bitva o FLAŠKU". Nejprve Goodbody pozatýkal členy své jednotky až se z toho sesypal a bylo třeba nosítek. Následovala okružní cesta, kde se ukázalo, že voják nemá myslet, ale plnit rozkazy (jinými slovy - "KAS" to projela na plné čáře!). Každá četa pak získala "FLAŠKU" odpovídající svému intelektu (náš rybízákový svařák neměl chybu). Po slavnostním vyhlášení výsledků jsme sice chvíli museli čekat na autobusy, ale po páté jsme se již vezli s pivem v ruce a do Prahy jsme dorazili už před 19tou hodinou. Díky tímto 13. trase za báječný víkend a napřesrok se pod vedením Pacínka a Petra Havránka můžeme těšit na "Příchod Čechů na toto území".

Šimon 1.5.2002